Adaptační program

Co by měly děti umět při nástupu do mateřské školy

Nástup do mateřské školy – 3 roky

 

Motorika

Hrubá motorika: běhá, chodí po špičkách, pokouší se postavit na jednu nohu, ale dosud se na ni neudrží, chodí po schodech nahoru a dolu a střídá nohy, seskočí snožmo ze schodu

Jemná motorika: staví z kostek věže /8 kostek a více/ a mosty, navléká korálky, často střídá obě ruce

Kresba: napodobí kruh a svislou čáru, postavu člověka kreslí jako hlavonožce, samo si kreslí, kresby jsou záměrné, dovede pojmenovat, co maluje /nevadí, že se to nepodobá realitě/

Řeč

Obsahová stránka: umí říkadla a písničky, pojmenovává obrázky i jejich části, na obrázku pochopí a vyjádří děj, mluví v jednoduchých větách, v řeči rozumí dobře běžné komunikaci, rozumí pokynům

Formální stránka: dosud nevyslovuje hlásky správně, normální je i nahrazování hlásky jinou, přehození slabik, atd.

Sebeobsluha

Oblékaní: obleče si ponožky, kalhoty, triko, nazuje si boty, zkouší zapnout velké knoflíky

Stravování: jí lžící samo z vlastního talíře

Udržování čistoty: je bez plen ve dne, v noci i odpoledne

Zaměstnání

Soustředění: zatím krátce, ale vydrží 5 minut u řízené činnosti, sedí u stolku s ostatními

Pravidla: respektuje jednoduchá pravidla, dbá na jejich dodržování /domino, jednoduché pexeso/

Pohádky: poslouchá krátké pohádky, dívá se na krátké pohádky v televizi, rozumí obsahu

Sociální oblast

Odloučení od matky: snáší odloučení, ale mohou být adaptační problémy až dva měsíce

Přijetí pravidel: respektuje důležitost jednotlivých lidí, poslouchá pokyny a příkazy dospělých, okamžitě reaguje na přímý zákaz a příkaz /stůj, nesmíš/

Kontakty s vrstevníky: děti si zatím hrají více vedle sebe než spolu, půjčí hračku na požádání druhého a samo o hračku požádá, nebere ji druhému

Rituály: chápe význam rituálu při loučení, vítání, usínání

Rozumový vývoj

Chápání vztahů: menší, větší, méně, více, nahoru, dolu, stejný jako, chápe význam předložek – na, pod, za, před, po, chápe rozdíl den x noc, teď x potom

Vědomosti: zná zvířátka a některá mláďata, základní barvy, základní části těla /hlava, ruka, noha/ a části obličeje, své jméno a příjmení a místo bydliště, chápe jednoduchý humor

 

Adaptační program

 

                          „ Je to poprvé! „

 

Adaptační program MŠ

 

Osnova:

  1. Charakteristika adaptačního programu (AP)
  2. Záměr AP
  3. Kroky k minimalizaci adaptačních problémů-ze strany MŠ
  4. Kroky k minimalizaci adaptačních problémů-ze strany zákonných zástupců
  5. Profesionální přístup pracovnic školy, pedagogických i nepedagogických

 

 

 

  1. Charakteristika adaptačního programu

:)  Jednou z podmínek naplňování cílů předškolního vzdělávání, které jsou zakotveny v RVP PV, je možnost postupné adaptace nově příchozích dětí na prostředí školy.

Při vstupu dítěte do MŠ je uplatňován na pracovišti individuálně přizpůsobený adaptační program (režim). Rodičům je dána možnost strávit se svým dítětem určenou dobu v MŠ, tato doba se postupně zkracuje, dítě se osamostatňuje, odpoutává od rodičů a získává citový vztah k ostatním dětem a učitelkám, personálu. Seznamuje se s novým prostředím, režimem dne, zjišťuje, že prostředí je bezpečné, příjemné, obohacující. Učitelka a personál uplatňují adaptační režim po celý měsíc září a s každým nástupem nového dítěte, pokud rodiče zvolí jeho nástup v pozdější době. Tato doba „zvykání“ trvá obvykle 6 týdnů. V této době musí malý človíček vyřešit spoustu úkolů, aby mohl poprvé v životě zůstat delší dobu sám, bez maminky a tatínka, jinde než doma a přitom být spokojený a cítit se bezpečně.

:)  Při dlouhodobém přetrvávání potíží s adaptací a po konzultaci s pediatrem je doporučen pedagogem odklad docházky do MŠ.

 

  1. Záměr adaptačního programu mateřské školy

:) přiblížit mateřskou školu rodinám s dětmi, které se připravují na zahájení docházky, dostatečné seznámení se s prostředím, podmínkami vzdělávání, pedagogy a personálem školy

:) seznámit rodiče s problematikou přechodu dítěte do nového prostředí, režimem v mateřské škole a zprostředkovat jim dostatečný poradenský a informační servis

:) umožnit dětem, které budou navštěvovat mateřskou školu postupné a nenásilné seznámení s novým prostředím

:) adaptační program naší MŠ je dostatečně flexibilní na základě zkušeností předškolních pedagogů, může být individuálně přizpůsoben potřebám jednotlivých dětí

 

  1. Kroky k minimalizaci adaptačních problémů-ze strany MŠ

:) rodiče mají informaci o webových stránkách MŠ vždy v šatnách na nástěnkách, kde jsou informováni včas o změnách a novinkách školy

:) v prvních týdnech školního roku jsou na pracovišti přítomny obě učitelky od ranních hodin, tedy pokud je to možné, aby nově příchozí osoba (pedagog střídající), nepůsobil na děti stresově. Na obě učitelky si tedy děti zvykají součastně

:) matka nebo jiný blízký člověk mohou zůstat v mateřské škole po určitou dobu, hraje si s ním, zapojuje se do činností školy a vnáší tak do nového prostředí podstatnou část prostředí pro dítě důvěrně známé a bezpečné-domova. Adaptační režim se po domluvě s učitelkami může opakovat a postupně zkracovat podle potřeb a přizpůsobení dítěte, vždy po domluvě s rodiči dítěte

 

  1. Kroky k minimalizaci adaptačních problémů-ze strany zákonných zástupců

:) Hledáte odpovědi na otázky: „Mám strach, že se mé dítě ve školce bojí! Co když strádá?“a podobné otázky, které zvláště úzkostné maminky sužují? Jste nejistí? Nic neobvyklého! Obavy jsou normální, neznáte nás, neznáte prostředí, bojíte se, že o své dítě jeho osamostatňováním přicházíte. Adaptací na vzniklou situaci si musíte projít i Vy! Důvěru si každý musí zasloužit, a tak je to i s naší mateřinkou. Není to hned, ale postupně získáte jistotu, že prostředí pro Vaše dítě je bezpečné, umožňuje mu rozvíjet se, socializovat se. A není problém do MŠ zatelefonovat a informovat se o svém dítěti

 

 

Rady:

:) povídejte si s dětmi o tom, co budou v MŠ dělat, nic nedbejte na to, že zpočátku se objeví introvertní projevy chování-děti se na určitou dobu uzavírají do sebe, hledají své jistoty, které mají z domácího prostředí, děti regredují, couvnou ve vývoji zpět a apod., poskočí dopředu. Tento stav, kdy děti více přilnou k mamince, jsou na ní více závislé, pláčou, nebo jsou naopak agresivní, dělají kroky zpět v hygieně, či stolování, v běžných rituálech, mají sníženou schopnost samostatnosti, jsou více pasivní, omezují komunikaci apod. je přechodný.

Je důležité si uvědomit, jak náročná změna v životě dítěte to je. Vaše pomoc je namístě.

:) každý den se na něco těšte, třeba na to, že Vám dítě nakreslí obrázek. Pokud dítě ve školce nemluví, nevadí, pokud doma o školce vypráví, pak vše dobře vnímá, zajímá se o dění, pamatuje si a chce s rodinou zážitky sdílet, jste na dobré cestě k včasné a rychlé adaptaci

:) pamatujte si zásadu „Netlačit příliš na urychlení adaptace, čím více se snažíme, tím pomalejší bude šance na adaptaci Vašeho dítěte.“ Vše chce svůj čas a každé dítě je jiné-hodně trpělivosti!

:) rozvrhněte si čas, tak aby dítě necítilo časový stres, aby bylo v novém prostředí uspokojené ve svých hravých a objevitelských potřebách

:) vyvarujte se výhružek typu: „Počkej, až budeš muset chodit do školky!“

                                                      „ Jestli budeš zlobit, půjdeš do školky“

Děti se budou díky Vám obávat školky dopředu!

:) osamostatňujte dítě v:

  • používání WC
  • ve stravovacích návycích (stolování, samo se najíst)
  • v sebeobslužných návycích (samo se obléknout, umýt)
  • vhodně zvolte druh oblečení (obutí-bez tkaniček, knoflíků)
  • v objevitelských aktivitách
  • pozorování a napodobování okolí
  • dorozumívání se s ostatními (dospělými i dětmi)
  • prosazování svého přání, názoru, posilování volního úsilí
  • učte děti respektovat běžné komunikativní prostředky, jako jsou, doporučení, výzva, rada, či přání druhého
  • tvořte spolu s dětmi pravidla, dbejte, aby je dodržovaly (dospělý stanovuje hranice, dítě je musí respektovat, pokud se Vám nepodaří u dítěte vytvořit návyk „poslechnout“ do 3 let, těžko jej to budete učit v 5, 6 letech)

:) pravidla nejsou povidla – všichni musíme nějaká pravidla a řád v životě dodržovat, záleží na roli, kterou ve svém životě zastáváme, učte tomu i Vaše dítě

:) jakmile získá dítě pocit bezpečí, je sebejisté a spokojené, nadchází poslední fáze adaptace tj. zvyknout si na myšlenku, že bude spinkat (odpočívat) jinde, než ve své postýlce. Tento úkol bývá pro dítě těžký a je potřeba na jeho zvládnutí dítě připravit.  Maminka i paní učitelka budou s dítětem o spaní (odpočívání) předem mluvit, vyberou doma vhodnou hračku a pyžamko. Měli bychom společně vytvořit takovou atmosféru, kdy se dítě bude na spaní (odpočívání) v MŠ těšit. Teprve odchází-li dítě se samozřejmostí na lehátko, spokojeně z něj vstává a odchází si hrát, teprve tehdy můžeme prohlásit, že adaptace je úspěšně u konce

 

  1. Profesionální přístup pracovnic školy- pedagogických i nepedagogických

:) všechny pracovnice MŠ přistupují k novým dětem empaticky, vždy dodržují etický kodex pracovníků (klidné vystupování, citlivý přístup, vcítění se do nové situace a rodičů)